23

Kdo je po válce co komu dlužen? A jak tři váleční kapitáni mohou srovnat účty v mírovém období? Místo oslav vestfálského míru přichází chudoba, mor a hladomor. Válka sice skončila, ale její pachuť ve všech zůstává. Co teď? A kdo vůbec zná pravidla míru?

Autorsky krutě rozdivočelá hra na motivy komedie Horribilicribrifax od Andrease Gryphia z roku 1663. Inscenace Horri-bili-cribri-fax je zakončením válečné trilogie (27, Simply Simplicius).

Premiéra: 21. srpna 2024 na festivalu THEATRUM KUKS a 21. září 2024 v Divadle VILA Štvanice v Praze

Představení není vhodné pro děti do 18 let, obsahuje násilné scény. 

Andrea Gryphius (2. 10. 1616 – 16. 7. 1664), vlastním jménem Andreas Greif, je vrcholným představitelem druhé Slezské školy, narodil se ve slezském Hlohově jako syn protestantského kněze. Do jeho života významně zasáhla třicetiletá válka, vůči níž se vymezuje v celém svém básnickém i dramatickém díle. Vystudoval práva v nizozemském Leidenu, žil ve Francii a Německu a ovládal deset jazyků. Do rodného Hlohova se Gryphius vrátil po kavalírských cestách Evropou a po skončení třicetileté války. Zde se usadil, oženil a pracoval jako právní zástupce protestantských stavů až do své smrti.

Básnické dílo reprezentují sonety, v nichž formálně navazuje na poetiku M. Opitze, píše však také ódy, které odráží atmosféru třicetileté války, a přibližuje pohled barokního člověka na život a smrt ve své antitetičnosti. Chvilkové radosti a slasti života jsou vzápětí popřeny hlubokým pocitem zmaru a stálé přítomnosti smrti. Jedině víra může poskytnout malou naději, že člověk tváří v tvář Bohu bude spasen. Gryphiovo dramatické dílo proslavily truchlohry, které psal v průběhu válečných let. Po válce změnil žánr na komedii a ve svých dílech uplatňoval společenskou satiru. S Gryphiem přichází nová éra německé komedie, dosud považované za nízký lidový žánr.

Jeho hra Horribilicribrifax je satirickou komedií z roku 1663 (poprvé uvedena 1674), která se vysmívá pompéznímu a vypočítavému chování lidí v poválečném období. Horribilicribrifax vypráví příběh dvou postav: Horribilicribrifaxe z Hromoklína na Burácově a jeho protivníka, Daradiridatumtarida Větrolama z Tisíce Mordů. Jeden z nich je katolík, druhý protestant. Oba se snaží získat přízeň šlechtických dam tím, že se chlubí svými údajnými hrdinskými činy, kterými se proslavili ve skutečných bitvách třicetileté války. Hlavním tématem jsou tedy sňatky z vypočítavosti. V hlavní postavě antihrdiny Horibilicribrifaxe lze spatřovat směsici různých literárních a mytologických postav od Herkula, Orfea až po Fausta. Gryphius psal svá dramata jako kritiku soudobé společnosti a kultury. Paroduje literární trendy jako pastýřská poezie či hrdinské eposy a zároveň komentuje společenské nešvary, jakými jsou snobství, pokrytectví a nadměrné sebevědomí.