Anna Ernestina Rademinová pocházela z divadelního prostředí, její otec byl Johann Georg Gettner, který byl principálem eggenberského hereckého souboru v Českém Krumlově a působil také v Mikulově (kde dal jméno festivalu Moravský parnas J. G. Gettnera, na kterém Geissleři každoročně hrají).

Anna Ernestina byla manželkou Heinricha Rademina. Tento dramatik byl autorem žánru operní parodie a her s komickou postavou Hanswursta. Společně začali ve Vídni od roku 1699 vytvářet stálý herecký soubor. Na Kuks se Rademin dostal po smrti manželky, která zemřela v roce 1716 v Brně. V té době se spojil s Geisslerovou hereckou společností a společně začali působit v divadle hraběte Františka Antonína Šporka v jeho lázeňském sídle. Zde Rademin napsal například oslavnou báseň pro vysvěcení špitálního kostela v Kuksu. Pracoval také na sérii italských operních libret, která zpracovával jako činohru a doplňoval o Hanswurstova komická intermezza. Jednou z takových her byla v roce 1724 dokončená Atalanta, která byla později ztvárněna také současnými Geisslery na počátku jejich působení. Napsal také libreta svatojánských oratorií, z nichž vycházeli Geissleři v inscenaci Ani muk! Nepomuk!, a vytvořil několik děl zcela nového žánru parodické zpěvohry „musica bernesca“, jehož vzorovou ukázkou je Římská Lukrécie, kterou Geissleři uvedou letos v létě v rámci festivalu Antická Štvanice.