6. Potrestání účastníků stavovského povstání a konfiskace
Stojíš před Sixtovým domem v Celetné ulici.
Takovou drzost si císař nemohl nechat líbit! Hned po porážce stavovského povstání čekaly jeho účastníky přísné tresty a jako první přišel na řadu majetek. Konfiskační komise zrovna obchází Prahu a zabavuje domy, ale také jejich vybavení a nepohrdne ani penězi. O své paláce přicházejí ti, kteří na povstání či pozdější vládě Fridricha Falckého jakkoli participovali. Najdou se ale tací, kteří jsou s císařem i konfiskátory zadobře a brzy si pořádně polepší…
Otázka k odemčení videa:
Jaké je číslo orientační Sixtova domu?
A
Prémiová otázka:
Kromě tohoto domu získal písař Fabricius také povýšení do rytířského stavu a zajímavý přídomek odkazující k defenestraci. Zjisti, jaký? Zapiš si poslední samohlásku (tedy třetí písmenko od konce).
B
A kdo vlastně s myšlenku zabrání majetků účastníkům povstání přišel? Na scénu se vrací nejvyšší kancléř Vilém Slavata, tedy jeden z vyhozených při pražské defenestraci. Česká konfiskační komise v čele s Karlem z Lichtenštejna měla potrestat peněžitou pokutou či zabavením majetku každého, kdo se nějak účastnil stavovského povstání, podporoval volbu Fridricha Falckého, zastával některý z úřadů či se účastnil povstaleckých schůzek, nebo toto jednání různými způsoby podporoval.
Konfiskátoři vyrazili na jednotlivá panství už v roce 1620 a do roku 1627 vynesl konfiskační soud v Praze rozsudky nad celkem 680 nešťastníky, z nichž 166 přišlo o veškerý majetek, další byli potrestáni částečnou konfiskací či peněžitými tresty. Dohromady tak majitele změnily asi tři čtvrtiny českého území a zhruba třetina území moravského.
Zabavovaly se statky, městské domy, vinice a zahrady, ale také dobytek, různé potraviny, nářadí, nábytek, oblečení i klenoty a v neposlední řadě hotovost. Jako první přišel na řadu majetek emigrantů. Těch přitom nebylo málo, patřili mezi ně například Jindřich Matyáš Thurn, Pavel Kaplíř ze Sulevic nebo Václav Vilém z Roupova.
Pozemky a nemovitosti si mohl panovník nechat ve vlastní správě, častěji je ale prodával bohatým aristokratům. Nejvíce si tak polepšil Albrecht z Valdštejna, který ještě předtím zdědil majetek nejbohatšího českého rodu Smiřických. Zkrátka nepřišli ani Trčkové z Lípy, Černínové z Chudenic, Martinicové nebo Lobkovicové.
Kromě popravených přišel o majetek například Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu, jehož honosný dům v Celetné ulici získal písař Fabricius, tedy další z vyhozených z oken Pražského hradu.
.
C
Pro pokračování se přesuň na Staroměstské náměstí před radnici.
D
Otázka pro postup do další kapitoly:
Který z českých šlechticů opravdu hodně vydělal na skupování konfiskovaných majetků?
Který z českých šlechticů opravdu hodně vydělal na skupování konfiskovaných majetků?