Hrabě Špork byl vzdělaný aristokrat se smyslem pro umění. Studoval u jezuitů i na pražské univerzitě a podnikl rovněž cestu po Evropě, při níž seznámil s aktuálními duchovními proudy. Spravoval několik panství, mimo jiné Konojedy, Heřmanův Městec a Choustníkovo Hradiště a především Lysou nad Labem a Kuks. Právě zde zakládal knihovny, knihy sám také tiskl. V roce 1699 koupil Špork palác v Praze v Hybernské ulici, kde nechal vystavět divadlo, které fungovalo jako první samostatná divadelní budova v Praze a sloužilo pro veřejná představení profesionálních kočujících německých, italských a francouzských divadelních společností.

Špork založil také divadlo v Kuksu označované jako Comoedien-Haus, kde se od roku 1702 střídaly herecké společnosti a jedním z prvních samostatných principálů zde byl Joseph Anton Geissler. Kukské divadlo se orientovalo na repertoár německých kočovných společností, většinou šlo o vážné náměty z mytologie a historie, v nichž se postupně začala objevovat komická postava Hanswursta, která se vyvinula z Harlekýna komedie dell‘ arte. Divadelní společnosti pak každoročně střídaly letní kukské a zimní pražské staggiony. Tím hrabě významně podpořil rozvoj činohry v Čechách a zasloužil se též o zavedení pravidelného provozu italské opery. V roce 1724 pozval do Kuksu operní společnost z Benátek, která zde uvedla Bioniho Zuřivého Rolanda. Proslavil se také jako velkorysý mecenáš dalších umělců, především sochaře Matyáše Bernarda Brauna a rytce Michaela Rentze.