Matyáš Bernard Braun pocházel z Tyrolska, do Čech přišel jako čtyřiadvacetiletý. O dva roky později založil v Praze vlastní sochařskou dílnu, jejíž díla zdobí například Karlův most. Jeho nejvýznamnějším mecenášem byl hrabě František Antonín Špork, jehož panství na Kuksu nese stopy Braunova působení dodnes.

Na severní terasu Alliprandiho hospitálu vytesal slavné alegorie ctností a neřestí (24 soch ženských postav představuje Ctnosti Víru, Naději, Lásku, Trpělivost, Moudrost, Statečnost, Cudnost, Píli, Štědrost, Upřímnost, Spravedlnost, Pohostinství a Neřesti Pýchu, Lakomství, Smilstvo, Závist, Obžerství, Hněv, Lenost, Zoufalství, Lehkomyslnost, Pomluvu, Lstivost a Podvod). Dále zde Braun ztvárnil postavy Blahoslavenství, nebo sochy Anděla života a Anděla smrti. Od slavného sochaře pocházely i sochy trpaslíků, které zdobily závodiště na pravém břehu Labe. Dochovalo se pouze šest torz, pět se dnes nachází v hospitalu a jeden je součástí expozice Rentzova muzea barokního tisku v Kuksu. Braunovo umění se ale neomezilo jen na samotný Kuks, sochař vyrazil i do okolních lesů a vrchol jeho umění tak lze nalézt v Novém lese, kde do místních kamenů a skalek vytesal sochy poustevníků Garina a Onufria, Máří Magdalény, Jana Křtitele, nebo reliéf vidění svatého Huberta. Největší z plastik pak představuje Betlém, který dal místu jeho jméno.